Luke 6

Pán soboty

1Stalo
//Mt 12,1—8
se, že[druhou] sobotu
ř.: druhoprvní sobotu — tj. druhou sobotu po dni Pascha (Dt 23,25)
procházel obilím a jeho učedníci trhali a jedli klasy,
Dt 23,26
které mnuli rukama.
2Někteří pak z farizeů řekli: „Proč děláte, co se v sobotu [dělat] nesmí?“ 3Ježíš jim odpověděl: „Cožpak jste nečetli, co udělal David, když vyhladověl, on i ti, kdo byli s ním? 4Jak vešel do Božího domu a vzal chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě samotných kněží, jedl je a dal [i] těm, kdo byli s ním?
//1S 21,2—7
5A říkal jim: „Syn člověka je [také] pánem soboty.“

6Stalo
//Mt 12,9—14
se, že v jinou sobotu vstoupil do synagogy a učil. A byl tam člověk, jehož
ř.: a jeho
pravá ruka byla odumřelá.
ř.: suchá
7Učitelé Zákona a farizeové ho pozorně sledovali,
14,1; 20,20; Mk 3,2; Sk 9,24; Ga 4,10†
uzdravuje–li v sobotu,
13,14
aby našli něco, z čeho by jej obžalovali.
ř. kategorein; 11,54; 23,14
8On však znal jejich myšlenky.
5,22
Řekl tomu muži ⌈s odumřelou rukou⌉:
ř.: majícímu suchou ruku:
„Vstaň a postav se doprostřed.“ A on se zvedl a postavil se tam.
9Ježíš jim řekl: „Ptám se vás, zda je dovoleno v sobotu učinit dobře, nebo učinit zle -- duši zachránit, či zahubit?“ 10Rozhlédl se po nich po všech a řekl mu: „Natáhni svou ruku.“ On to učinil a jeho ruka byla zase v pořádku. 11Oni byli naplněni nepříčetností
n.: zběsilostí; ř. anoia; 2Tm 3,9†; zn.: 'nerozum / iracionální hněv'.
a rozmlouvali mezi sebou, co by Ježíšovi učinili.

12

Vybrání Dvanácti

Stalo
//Mt 10,2—4
se v těch dnech, že vyšel na horu, aby se pomodlil.
3,21
A celou noc strávil v modlitbě Boží.
n.: k Bohu / s Bohem; srv. Sk 12,5
13Když nastal den, zavolal své učedníky a vybral z nich dvanáct,
8,1
které také pojmenoval apoštoly:
9,10; 17,5; 22,14; 24,10; Sk 1,2; Ř 1,1!; Ga 1,19; Zj 21,14
14Šimona, jemuž dal také jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, 15Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta, 16Judu Jakubova a Judu Iškariotského, jenž se stal zrádcem.
Sk 7,52; 2Tm 3,4†

17

Vyučování velkého zástupu

Sestoupil
4,31p
s nimi dolů
v. 12
a na rovině se zastavil; a s ním veliký zástup
Mt 4,25
jeho učedníků a veliké množství lidu z celého Judska a Jeruzaléma i od pobřeží Týru
Mt 11,21!
a Sidónu;
18ti všichni přišli, aby ho uslyšeli a aby byli uzdraveni ze svých nemocí. I ti, kteří byli trápeni
Mt 15,22; Sk 5,16
od nečistých duchů, byli uzdravováni.
19A celý zástup se ho snažil dotýkat,
Mt 9,21; 14,36
protože od něho vycházela moc
5,17
a všechny uzdravovala.

20A
//Mt 5,3—12
 on pozdvihl
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
oči
16,23; J 6,5
ke svým učedníkům a říkal: „Blahoslavení jste vy chudí,
::v. 24; Mt 11,5; 2K 6,10; Jk 2,5; Zj 2,9
neboť vaše je Boží království.
12,32; 14,15; 2Te 1,5
21Blahoslavení jste vy, kteří nyní hladovíte,
::v. 25
neboť budete nasyceni.
Jr 31,14; Ž 17,15; J 6,35
Blahoslavení jste vy, kteří nyní pláčete,
Ž 126,5n; Jr 8,23
neboť se budete smát.
Ž 126,2
22Blahoslavení
1Pt 4,14
jste, když vás lidé budou nenávidět
J 15,18
a když vás vyloučí,
J 9,22; 16,2
potupí a zavrhnou vaše jméno jako zlé kvůli Synu člověka.
Mt 10,18.22
23Radujte se v onen den a jásejte;
ř.: poskakujte radostí; 1,41.44.
neboť hle, hojná je vaše odměna v nebi. Vždyť totéž dělali jejich otcové prorokům.
2Pa 36,16; Mt 23,37; 1Te 2,15
24Běda však vám bohatým,
16,25; Am 6,1—6; Jk 5,1; Zj 3,17
neboť již máte své potěšení.
Kaz 2,8; Mt 6,2
25Běda vám, kteří jste nyní nasyceni,
ř.: naplněni / uspokojeni
neboť budete hladovět. Běda vám, kteří se nyní smějete, neboť budete naříkatplakat.
13,28; Da 5,4—6; Am 8,10; Zj 18,11
26Běda, když o vás budou všichni lidé mluvit dobře;
Ř 16,18
vždyť totéž činili jejich otcové falešným prorokům.“
Jr 5,31; Mt 7,15

27„Ale
//Mt 5,44
vám, kteří slyšíte,
8,8
pravím: Milujte své nepřátele.
v. 35; 23,34; Sk 7,60
Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.
28Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám činí příkoří. 29Tomu,
//Mt 5,39—42
kdo tě bije do tváře, nastav i druhou a tomu, kdo ti bere plášť, neodepři ani košili.
Mt 5,40p
30Každému, kdo tě žádá, dávej, a od toho, kdo ti bere, co je tvoje, nežádej nic nazpět. 31Jak
//Mt 7,12
chcete, aby lidé činili vám, [i vy] stejně čiňte jim.
32A
//Mt 5,46
 jestliže milujete ty, kteří milují vás, jakou máte zásluhu?
ř.: milost
Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují.
33A jestliže činíte dobře těm, kteří činí dobře vám, jakou máte zásluhu?
ř.: milost
I hříšníci dělají totéž.
34A
//Mt 5,42
 půjčíte–li těm, od kterých máte naději dostat to zpět, jakou máte zásluhu?
ř.: milost
I hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.
35Ale milujte své nepřátele
v. 27
a čiňte dobře, půjčujte a ⌈neočekávejte něco na oplátku⌉.
var.: nad nikým se nevzdávejte naděje
A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího,
1,32
protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým.
36Buďte milosrdní, jako je milosrdný
2K 1,3; Jk 5,11
váš Otec.“
Mt 5,48

37„Nesuďte,
//Mt 7,1—5
⌈a zajisté nebudete⌉
var.: abyste nebyli
souzeni.
Mt 7,1
Neodsuzujte, ⌈a zajisté nebudete⌉
var.: abyste nebyli
odsouzeni. Promíjejte,
ř.: Propouštějte (vězně / dlužníky), a budete propuštěni.
a bude vám prominuto.
ř.: Propouštějte (vězně / dlužníky), a budete propuštěni.
38Dávejte, a bude vám dáno; dobrou míru, natlačenou, natřesenou, překypující vám dají do klína. Neboť ⌈jakou měrou⌉
var.: toutéž měrou, jakou …
měříte, takovou vám bude naměřeno.“
Mk 4,24
39Řekl jim také podobenství: „Může slepý vést slepého? Nespadnou oba do jámy?
Mt 15,14
40Učedník není nad učitele.
Mt 10,24
Každý, kdo je dokonale připraven, bude jako jeho učitel.
41Proč hledíš na třísku v oku svého bratra, avšak trámu ve svém vlastním oku si nevšímáš? 42Jak můžeš říkat svému bratru: 'Bratře, dovol, ať vyjmu třísku, která je ve tvém oku,' a trám ve svém oku nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak jasně uvidíš, jak vyjmout třísku, která je v oku tvého bratra.“

43„Přece není dobrý strom, který nese špatné
ř.: shnilé
ovoce, ani není špatný
ř.: shnilý
strom, který nese dobré ovoce.
//Mt 7,16.18.20
44Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesbírají fíky ani z trnitého keře nesklízejí hrozny. 45Dobrý
//Mt 12,34n
člověk vynáší z dobrého pokladu [svého] srdce dobré a zlý [člověk] vynáší ze zlého [pokladu svého srdce] zlé; neboť jeho ústa mluví z přebytku srdce.“

46„Proč mne oslovujete 'Pane, Pane',
Mt 7,21
a nečiníte, co říkám?
47Každý,
//Mt 7,24—27
kdo ke mně přichází a slyší má slova a činí
Jk 1,22
je -- ukáži vám, komu je podobný.
48Je podoben člověku stavějícímu dům, který kopal ⌈do hloubky⌉
ř.: a vyhloubil
a položil základy na skále. Nastala povodeň, na ten dům se přivalila řeka, ale nemohla jím otřást, ⌈protože byl dobře postaven.⌉
var.: neboť byl založen na skále.
49Kdo však uslyšel a neučinil tak, je podoben člověku, který postavil dům na zemi bez základů. Když se na něj přivalila řeka, ihned se zřítil; a 
hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
zhroucení toho domu bylo veliké.“

Copyright information for CzeCSP